Vážení spoluobčané,
říká se, že kde kvetou květiny, tam kvete naděje. Přišlo jaro a s ním všechno krásné. Život se začíná rozjasňovat. Každý den procházím kolem plumlovského parku a kochám se záhonem krokusů. Při pohledu na ně mám hned lepší náladu a všimla jsem si, že nejsem sama. Mnoho lidí se zastavuje na našem náměstíčku a prohlíží si barevné kytičky. Sluší se poděkovat všem, kteří se o ně a vůbec o krásu a čistotu našeho městečka starají. Věřte mi, že je to práce nelehká.
První jarní sluníčko má obrovskou sílu a moc. To věděli už naši předkové a Velikonoce pro ně znamenaly nejen vzkříšení ukřižovaného Krista, ale také vzkříšení svých životů po těžké chladné zimě.
O léčivé moci sluníčka svědčí i skutečnost, že v nemocnici si každý pacient, pokud si může vybrat, instinktivně vybírá lůžko v blízkosti okna.
S jarem přichází i úklid okolí domovů a veřejných prostranství. Naše město se, jako každoročně, zapojilo do celostátní akce „Ukliďme Česko“ a myslím, že letos je obzvlášť poznat, jak nám to naše městečko prokouklo. A bodejť by ne. Do úklidu se zapojil rekordní počet dobrovolníků. Krom dětí ze školy, mateřské školky a dětského domova se zapojila spousta organizací a spolků, které působí na území Plumlova a já jim moc děkuji. Je to nejen smysluplné, ale také výchovné. Často se píše o tom, jakou planetu tu zanecháme pro svoje děti a je to opravdu velmi důležité, ale neméně důležité je i to, jaké děti zde zanecháme této planetě.
Plumlovem projel čistící vůz a zaměstnanci technických služeb nestíhali odvážet plné kontejnery harampádí. Zkrášlování města probíhá pochopitelně celoročně, ale jak říká jeden můj kamarád…“je lépe pořádek udržovat než jej dělat“…
S jarem též přichází větší příležitost k vandalismu. Moc Vás prosím, milí spoluobčané, poučte své děti, a především teenagery o tom, že není umění něco zničit či poškodit, ale že je mnohem složitější něco pěkného vytvořit či opravit a udělat tím radost jak druhým, tak i sobě.
Po dohodě s plumlovskou policií budou probíhat na druhém stupni ZŠ přednášky a workshopy. V Plumlově jsou na mnohých místech kamery a není problém případné výrostky odhalit. Někteří o tom již ví své.
Všichni v tuto chvíli bojujeme s cenami energií a snažíme se hledat úspory či alternativní řešení.
I vedení města Plumlova přistoupilo k hledání úspor na celonočním svícení veřejného osvětlení a v průběhu ledna a února probíhal zkušební provoz. Vím, nebylo to snadné a neobešlo se to bez emocí. Osvětlení v Plumlově je velmi staré a stále na některých místech vykazovalo poruchy, takže některé okruhy nesvítily vůbec nebo velmi špatně, ale myslím, že i to je nyní v pořádku a doufám, že se nám podařilo najít vhodný kompromis. Veřejné osvětlení tedy v Plumlově i všech místních částech vypíná půl hodiny před půlnocí a znovu začne svítit v půl páté ráno. Úspora při takto nastaveném provozu činí cca 27 tisíc měsíčně, což je víc než čtvrt milionu za celý rok. Ve své podstatě mám na noční vypínání vesměs jen kladné reakce a nejedná se jen o ekonomickou stránku věci, neboť ne všechno lze vměstnat do ekonomických kategorií. Škodlivost světelného smogu je neoddiskutovatelná a jsem moc ráda, že naši občané mají takto zodpovědný přístup ke klimatu.
Veřejné osvětlení v Plumlově i jeho místních částech čeká jeho celková rekonstrukce a již letošní léto se dočkáme nového osvětlení v Žárovicích a části Plumlova.
Velkým tématem Plumlova vždycky byla, je a bude plumlovská přehrada, která pochopitelně není v majetku města, ale obhospodařuje ji Povodí Moravy. V letech 2009-2013 probíhalo bagrování přehrady a bylo odvezeno obrovské množství segmentů. V posledních letech se mnohým obcím podařila výstavba kanalizace a proběhly pozemkové úpravy, které hledaly a nacházely řešení, jak už další hlínu do přehrady nesplavovat. Bude zapotřebí najít ve státním rozpočtu peníze na postupnou realizaci těchto pozemkových úprav. Podařilo se nám svolat jednání s ministerstvem a státním pozemkovým úřadem a kladli jsme důraz na nutnost realizace všemožných protierozních opatření. Bylo nám přislíbeno, že část z nich se bude realizovat ještě v letošním roce a s dalšími je počítáno v letech
následujících. Naše přehrada si to jistě zaslouží.
Blíží se Velikonoce a s nimi spojená radost ze vzkříšení Krista, ale také bolest a smutek z jeho ukřižování. Tento velikonoční příběh je symbolem jedné veliké pozemské pravdy. A to, že nic v životě není zadarmo. Ježíšova cesta ke vzkříšení byla dlouhá a trnitá, byl potupen, bičován a dokonce ukřižován. I my si často posteskneme nad těžkostmi, kterými musíme procházet, ale je dobré si pamatovat, že cesta bez překážek nikam nevede. Až budeme opouštět tuto zemi, nebudeme si moci vzít nic z toho, co jsme získali, ale jen to, co jsme darovali. Hlavním smyslem života je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžeme pomoci, alespoň se jim snažme neubližovat.
Ráda do svých článků vkládám zážitky či historky z nemocnice a nedávno jsem si vzpomněla na jednoho svého kolegu, lékaře, gastroenterologa, který často říkával svým pacientům, že žaludeční vředy nevznikají tím co jíte, ale tím co žere Vás.
Přeji Vám, milí spoluobčané, pokojné Velikonoce.
Nedovolte nikomu, aby Vám ten Váš pokoj ničil jen proto, že nedokáže najít ten svůj.
Užívejte krásného kvetoucího jara a zkuste se někdy zaposlouchat do zvuků přírody.
Já miluji bzučení včel. Nedávno jsem seděla na lavičce u jednoho staršího včelaře, který o včelách ví snad úplně všechno a povídal mi, že včela žije méně něž 40 dní, navštíví nejméně 1000 květů a vyprodukuje méně než jednu čajovou lžičku medu. Pro nás je to jen lžička medu, pro včelu je to celý život.
Ano, všechno v našem životě má takovou hodnotu, jakou tomu dáme.
Vaše starostka
Gabriela Jančíková