SLOVO STAROSTKY – OPRAVA PLUMLOVSKÉHO ZÁMKU

Vážení spoluobčané, sousedé i přespolní,

dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji pozdravila a napsala pár vět k velké opravě plumlovského zámku. Píši velké, protože se jedná o skutečně jednu z největších, nejsložitějších a (v jeden okamžik) nejnákladnějších oprav za celou historii zámku – opravu čelní fasády.

Nedávno jsem psala článek do nějakého časopisu o turistických cílech v ČR a můj text začínal takto: „Plumlov je malebné městečko v Olomouckém kraji, na úpatí Drahanské vrchoviny, v okrese Prostějov. Výjimečnost tomuto místu dodává nejen plumlovská přehrada, ale především plumlovský zámek – evropský unikát.“

Nebudu se zde dlouze rozepisovat o historii plumlovského zámku, tu si jistě každý umíme dohledat na internetu, nebo doporučuji zajít na některou z prohlídkových tras, ale jen malinko se pozastavím u novodobé historie, kterou si pamatuji já.

Když jsem byla dítě, moji rodičové měli v areálu zámku přidělený byt, a já a moji sourozenci, jsme takto měli možnost prožít neuvěřitelné dětství. Zámek patřil NPÚ a stát se o něj tak „dobře“ staral, že v nadzemních prostorách bylo životu nebezpečno a ve sklepech zámku byly umístěny sklady CO.

Propadené stropy, podlahy, vymlácená okna, rozbitá střecha atp. Zámek byl pochopitelně zavřený, zaplocený a kolem běhal na dlouhém řetěze hlídací pes. Já jsem byla malá holka, která sice vůbec nerozuměla tomu, proč musí zámek chátrat, ale moc jsem si přála, aby byl zámek zase krásný jako v pohádce.

Můj sen se začal postupně plnit po sametové revoluci, kdy zámek v roce 1994 převzala do vlastnictví obec. V polorozpadlé zbořenině probíhaly prohlídky a lidé byli šokováni katastrofálním stavem. Mnozí z nich se vrací dodnes a jsou opět šokováni, ale tentokrát tím, co všechno se na zámku za těch 30 let změnilo. Pro Plumlov to bylo veliké sousto, ale rekonstrukce se dařila i díky státu, který každým rokem posílal plumlovskému zámku peníze prostřednictvím dotačního programu Záchrany architektonického dědictví. Zámek má „pořešenou“ statiku, je opravena střecha i interiéry. Návštěvníci mohou zámek obdivovat na několika průvodcovských trasách a dokonce sklepy, ve kterých byly za minulého režimu uloženy plynové masky, jsou předělané na pohádkové světničky.

Město nechalo zpracovat projekt na opravu fasády vysokého zámku, která je rozpočtovaná na více než 100 milionů korun. Protože jsme si byli vědomi toho, že takový obnos nelze žádat z národních peněz, svedli jsme boj o NKP a zvítězili. Plumlovský zámek se od 1.7.2023 pyšní titulem NKP a my jsme hned vzápětí požádali o dotaci z evropských zdrojů IROP a k naší velké radosti uspěli. Byla nám “přiklepnuta“ dotace ve výši 56,8 milionů korun. Vedení města prakticky okamžitě zahájilo jednání s vedením Olomouckého kraje, primátorem Prostějova i starosty okolních obcí o případné spoluúčasti či spolupráci na propagaci veřejné sbírky, neboť plumlovský zámek je oblíbeným výletištěm i pro jejich občany. Je významnou dominantou mikroregionu Plumlovsko a myslím, že není nikdo v našem kraji, kdo by neslyšel o plumlovském zámku, stejně tak není nikdo v Plumlově a okolí, kdo by, snad alespoň na nádvoří zámku, někdy nebyl.

Je jasné, že fasádu zámku nelze dělat po kouskách. Už jen pronájem lešení je významnou položkou v rozpočtu. Samotná rekonstrukce fasády nebude vůbec snadná, neboť zámek má 6 nadzemních a 2 podzemní patra. Je vysoký 37,9 m, dlouhý 63,2 m a široký, nebo v tomhle případě spíše úzký 17,5 m. Dle neověřených zdrojů se jedná o nejužší zámek v Evropě. Upřímně, nemám důvod tomu nevěřit.

V komnatách plumlovského zámku každoročně probíhá spousta krásných kulturních a společenských akcí, kterým právě toto reprezentativní prostředí dodává exkluzivitu.

S plumlováky se zde setkáváme nejen na prohlídkách, ale také při vítání občánků, vystoupení dětí, setkávání seniorů či při svatbách. A s lidmi přespolními na divadlech a koncertech, kterých plumlovský zámek každoročně nabízí bezpočet.

Jak jsem již psala, oprava zámku nebude žádná jednoduchá, ani levná záležitost. V tuto chvíli je v běhu výběrové řízení na dodavatelskou firmu, a pokud se nám ji podaří bez větších problémů vysoutěžit, práce by měly být zahájeny již letos na podzim.

Dlouho jsme přemýšleli, jak do opravy zapojit širší veřejnost, a protože je jasné, že město Plumlov nemůže ze svého rozpočtu hradit druhou polovinu nákladů, rozhodli jsme se, že krom hledání jiných zdrojů, vyhlásíme veřejnou sbírku. Každý z nás se nyní, dle svých možností, může podílet na opravě plumlovského zámku.

Veřejné sbírce jsme přiřkli tento nadčasový název - ZÁMEK PLUMLOV-POKLAD OLOMOUCKA, OPRAVA PRO BUDOUCÍ GENERACE. Myslím, že je to výstižné.

Mnohokrát děkuji Vám všem, kteří se k nám přidáte a přispějete tak dobré věci, která zde po nás zůstane budoucím generacím.

Děkuji za Váš dar, či propagaci veřejné sbírky a přeji Vám vše krásné.

Gabriela Jančíková

starostka města Plumlov

tel. 774 302 162