SLOVO STAROSTKY

Milí spoluobčané,

dovolte mi, abych vás pozdravila v době prázdnin a letních dovolených. Vy, kteří jste se již vrátili po dovolené, jste možná zažili ten pocit „všude dobře, doma nejlíp“ a vám, kteří se na dovolenou teprve chystáte, přeji krásné dny plné zážitků a odpočinku. Buďte opatrní, protože svět je plný nástrah a někdy stačí jen malá nepozornost a malér je na světě.

Hned první prázdninový víkend jsme byli svědky poměrně velké a ničivé bouřky. Mnohé obce v Olomouckém kraji byly vyplaveny a některé dokonce víckrát. A protože vždycky a všude je někdo, kdo někoho zná, dostala jsem se do skupiny dobrovolníků na pytlování pytlů s pískem.
Po příjezdu do obce Šišma na Přerovsku jsem se nestačila divit. Všechno bylo pokryto mazlavým hnědým bahnem, po obci jezdila technika místních zemědělců a vyváželi do přistavených kontejnerů zničené věci z lidských obydlí. Unavení a ztrápení lidé se snažili zabezpečit své domovy. Večer čekali další bouřku a bylo třeba se na ni připravit.
Když jsme se v neděli v podvečer loučili s panem starostou, říkala jsem, že tohle bych opravdu nechtěla nikdy zažít a celou cestu děkovala za starosti, které mám.
Čím víc jsme se blížili k domovu, tím víc bylo vidět „černo“…černá bouřková obloha nevěstila nic dobrého. Již při příjezdu do Plumlova bylo vidět popadané větve, polámané stromy a větrem převrácené a poházené kontejnery. Na zastávce u lva stála tři hasičská auta a hasiči pobíhali sem a tam. Vše se událo ve velmi rychlém sledu a opravdu velký a na naše poměry výjimečně silný vítr odnesl střechu jednoho z domů. Na ulici jsem odchytila plačící paní, která právě řešila obrovský problém…dům bez střechy. Než jsme si ale stihly něco víc říct a dohodnout schůzku, volala mi policie, že máme obrovskou díru ve střeše školy, následoval telefonát o zvednutí hladiny vody v Žárovicích a Soběsukách, o popadaných stromech na silnici a o zničeném elektrickém vedení. Schůze vedení města probíhala na dvoře základní školy. Já s prvním místostarostou jsme objížděli škody a řešili následky a druhý místostarosta běhal s motorovou pilou a ořezával popadané stromy po Plumlově. Na číslo 150 jsem už v životě starostky párkrát volala, ale ještě nikdy pětkrát po sobě.
Děkuji hasičům za jejich rychlou pomoc. Nebylo to ale bohužel všechno. Druhý den ráno jsme zjistili poničené hroby na místním hřbitově po pádu rozrostlé túje. Zahájila jsem jednání s pojišťovnou a bohužel musím s politováním zkonstatovat, že pojišťovna za tyto škody nepřebírá zodpovědnost, protože se jednalo o mimořádný živel, proti kterému se město vůči třetí osobě nemůže pojistit. Všechny tyto škody musí být řešeny z pojistek jednotlivých majitelů hrobů. Prosím vás, kteří máte dražší hrob, abyste zvážili uzavření příslušné pojistky. Počasí je nevyzpytatelné a příroda poblázněná.
Na konci školního roku jsem prožila dojemné chvíle při loučení s deváťáky. Bylo krásné sledovat, jak tyto děti zmoudřely a jak s krásnými sny vstupují do svého už skoro dospěláckého života. Moc jim přeji hodně štěstí a vytrvalosti, protože v životě je mnohem jednodušší to vzdát, než bojovat. I já jsem se je snažila povzbudit nějakým slovem a vzpomněla si na prolog jedné knihy: „Šťastný život nikde nenajdeš, musíš si ho sám udělat“ – mimochodem velmi výstižné…
Dokázat v klidu a s nadhledem čelit potížím je opravdové umění.
Do nemocnice nám nedávno přivezli nový dialyzační přístroj a při zaškolování se mi dostal do ruky rozsáhlý návod k použití, ze kterého jsem měla strašně těžkou hlavu…ovšem končil prostou fantastickou větou… „ při poruše vypne a zachová klid.“ No není to úžasné? Kdo z nás to o sobě můžeme říct.
Já nám všem upřímně přeju, abychom se v krizových a náročných chvílích, které jsou na nás nastraženy každý den dokázali tímto dialyzačním přístrojem inspirovat – abychom zkrátka vypnuli a zachovali klid.

Krásné léto vám všem přeje
vaše starostka, Gabriela Jančíková.